toxičtí lidé
Případ pro psychiatra
Nemůžeš mu říci, že je blázen: bude si myslet, že nejsi normální. Není divu, že se chová nepředvídatelně: má o kolečko víc. Jeho mozek potřebuje údržbu.
Případ pro psychiatra bývá nevypočitatelný, exaltovaný a záhadný. Trápí své okolí, budí strach. Je nedůvěryhodný, násilný, nespolehlivý, hrubý, zahořklý, užvaněný, nepřívětivý. Straní se lidí, je zachmuřený, paranoidní, dělá naschvály, je těžké s ním vyjít. Je rigidní, drzý, plný nenávisti, popudlivý a dětinský. Rád zastrašuje. Je nesoudný, povrchní, samolibý, přecitlivělý, konfliktní, sadistický, umíněný, podlý, zbabělý a mívá masochistické sklony.
Veškerý kontakt s případem pro psychiatra představuje zkoušku nervů a bývá to opravdu otřesná zkušenost. Tito lidé vykazují mentální poruchu, často v kombinaci s poruchou emocionální. Jsou pro ně příznačné duševní nemoci (schizofrenie nebo maniodepresivní psychóza), které způsobují ztrátu kontaktu s realitou. Často mívají i závady ve struktuře osobnosti, ohrožující život jejich i životy jiných lidí v jejich okolí. K případům pro psychiatra řadím také alkoholiky a narkomany, protože jejich zlozvyky s sebou nesou mentální poruchy. Závislí mohou být příjemní a na první pohled zdraví, ale po požití alkoholu nebo drogy se mění na nevypočitatelné tvory.
Případ pro psychiatra se přímo před vašima očima mění z doktora Jekylla na pana Hyda. Kontakt s těmito lidmi na jakékoliv úrovni je nesmírně obtížný, protože – podobně jako u dřímajícího vulkánu – nikdy nevíte, co si myslí a kdy nastane exploze.
Bethany, atraktivní třicátnice, si dala inzerát do novin, a tak se poznala s Warrenem, který se zpočátku zdál ztělesněním její touhy – vysoký, pohledný, zámožný, podnikavý čtyřicátník. Během prvního setkání si všimla, že mluví trochu překotně a přeskakuje z jednoho tématu na druhé, ale považovala to za projev rozčilení a nezabývala se tím. Jeho chování na druhé schůzce ji už dost znepokojilo. Mluvil nesouvisle a občas nesmyslně. Byl ale tak atraktivní, že to Bethany nebrala vážně a stále to přičítala faktu, že se Warren jen stůj co stůj snaží, aby na ni udělal dojem. To, že Warren trpí mentální poruchou, si uvědomila až během třetí schůzky, kdy ji před vchodem do restaurace bezdůvodně napadl a křičel na ni, že je děvka a svině. Naštěstí přijela svým autem, a tak do něj rychle nasedla, zablokovala dveře a ujela. Její kamarádka, která se s Warrenem seznámila několik let předtím na taneční zábavě, jí řekla, že Warren trpí maniodepresivní psychózou a že ona s ním zažila něco podobného jako Bethany. Vezmeme-li v úvahu statistiky, které uvádějí, že 1 % populace trpí
schizofrenií, a připočteme-li k tomu počet alkoholiků a narkomanů, lze se domnívat, že se s tímto typem budeme v budoucnu setkávat stále častěji.
Zdroj: Lillian Glass: Toksyczni ludzie