toxičtí lidé
Sebevrah
V životě plní jeden úkol: slouží jako odstrašující příklad.
V reakci na varování o škodlivosti kouření, kouří jednu cigaretu za druhou. Jestliže se doslechne, že některé potraviny škodí, můžete si být jisti, že je bude jíst častěji.
Sebevrah je nesoudný, vždy poškozovaný, slabý, nesolidní, ochromující, pesimistický, ustrašený, nevýrazný, zoufalý, nevděčný, pochmurný, zachmuřený, ale i vyzývavý, nevypočitatelný a samolibý.
Sebevrazi nenávidí sami sebe do té míry, že se dokáží dohnat až k sebezničení, neustále předhazují své vady a kritizují se. „ to bylo ode mne hloupé,“ jsem beznadějný případ“, to jsou jejich obvyklá slova. Problém je v tom, že sebevrazi se snaží podříznout krk sami sobě, zatímco jiným to udělá někdo jiný. Nedokážou přijímat komplimenty a odmítají veškeré pokusy druhých o vyjádření sympatie a náklonnosti. Jejich odpor k sobě samým je někdy tak silný, že je žene do náruče alkoholu, drog, nemírného sexu a jídla. Nejnápadnější na jejich osobnosti je přesvědčení, že si nezasluhují nic dobrého a že se jim v životě nemůže nic povést. Pocit vlastní hodnoty je u nich pohřben hluboko na dně duše. Stává se, že předčasná smrt je posledním tragickým skutkem sebevraha. To se jistě přihodilo i mladému herci Riveru Phoenixovi. Otvíral se mu celý svět, ale on nedbal ani o sebe ani o svůj život. Zemřel sražen chodci na chodník před klubem po požití příliš velké dávky kokainu a heroinu. Když se sebevrahovi komplikuje život, vzmáhá se v něm vztek vůči sobě samému. Stravuje ho touha po smrti. Život po boku takového člověka, pohled na to, jak podle našeho názoru směřuje k sebezničení, bývá nesnesitelný.
Přesvědčila se o tom I Bernardeta.
Bernardeta a Theodor se setkali v loňském roce. Poznali se v období života, které pro něj bylo velmi těžké- před nedávnem se rozvedl a změnil místo.Bernardeta mu poskytovala oporu, vždy připravená pomoci, kdykoliv se objevila krize. Tvořili sehraný pár, ale Bernardetě vadila jeho nestřídmost v jídle, kouření a pití. Když ji Theodor požádal o ruku, dlouho se rozmýšlela. Všimla si, že když se problémy vršily anebo bylo napětí příliš silné, choval se Theodor sebedestruktivně. Hodně pil alkohol, neustále kouřil, a zhltal spoustu jídla a ještě nezdravého. Bernardeta se ho snažila přemluvit, aby zkusil řešit problémy na běžecké dráze, lákala ho na vycházky, a do posilovny. Navrhla mu terapii v odvykacích centrech. I když byl Theo velmi hezký muž, nakonec mu řekla „ chci se vdát, ne pohřbít.“ Řekla, že se za něj nevdá, dokud se sám nedá do pořádku. Theodor zahájil terapii, najal si trenéra, přestal kouřit a pít, řídil se radami dietologa. Na splnění těchto podmínek závisela jeho svatba s Bernardetou. Tak to šlo půl roku, jenže Theodor nebyl schopen opustit starou cestu sebezničení. Jednoho dne volali Bernardetě, že zemřel v nemocnici na infarkt. Bylo mu 42 let. Tento příběh ukazuje nejen tragické následky, jaké může mít pro sebevraha jeho způsob života, ale i citový chaos, který je údělem lidí jeho druhu.
