Olovo

toxický kov -Olovo Pb

Latinsky-plumbum

K jeho důkladnému odstraňování z organismu slouží příprave k Antimetal Pb.

Tento kov známý lidstvu více než 3000 let, je všudypřítomný- žádný lidský jedinec se mu v životě nevyhne. Všichni s ním denně přicházíme do styku, v nepatrných koncentracích je vdechován vzduchem a přijímán v potravě.

Olovo je prvkem neesenciálním (lidský organismus jej nepotřebuje ke svému životu) a pro člověka je toxickým. Jakákoliv přítomnost tohoto kovu v lidském organismu je nežádoucí. Průměrný člověk o váze 70 kg, má v sobě asi 120 mg olova, a denně se do jeho organismu dostává asi 280 mikrogramů. Dospívající dítě vstřebá a zabuduje do tkání až 50 % olova zatímco dospělý člověk jen 10-20 % z denní dávky.

Hlavní toxicita olova spočívá v tom, že si ho organismus „plete“ s vápníkem a ukládá ho na stejná místa jako vápník, zejména do kostí. U dospělého je pak 95 % olova přítomno kostním minerálu a olovo se tak výrazně podílí na vzniku osteoporózy. Biologický poločas vylučování olova je 28 let (některé toxikologické studie uvádějí až 50 let). Logicky je tedy možné říci, že s přibývajícím věkem koncentrace olova v lidském organismu roste.

Olovo je zároveň neurotoxinem, což znamená, že negativně ovlivňuje centrální nervový systém a je tedy nebezpečné zvláště u dětí, při vývinu mozku totiž může zapříčinit závažné vývojové vady.

Přítomnost olova v mozku již od dětského věku bývá spojována s těmito problémy: mentální zaostalost, zhoršená schopnost učit se novým věcem, zhoršené řečové a vyjadřovací schopnosti, IQ v pásmu nižšího průměru či lehce podprůměrné, hyperaktivita nebo naopak letargie, problémy s chováním.

Mezi další projevy toxicity olova přítomného v lidském organismu patří: bolesti hlavy a břicha, svalové bolesti, chudokrevnost-nedostatek železa, snížená schopnost koncentrace, podrážděné chování, vysoký krevní tlak, osteoporóza, snížená činnost štítné žlázy, zhoršené vylučování kyseliny močové, následkem toho pak kloubní a pohybové potíže, někdy až dna, bledá pokožka, větší kazivost zubů, ledvinové obtíže, modročervený lem na dásních okolo zubů, deprese a úzkosti.

V souvislosti s čínským pentagramem můžeme olovo označit jako výrazný „ledvinový kov“. To znamená, že se kumuluje hlavně v tkáních spadajících do okruhu ledvin- tedy jde zejména o kosti. Olovo v kostech lze spojovat např. s úzkostí. Negativním vlivem olova se ovšem zhoršují také „ledvinové“ mentální schopnosti, např. rozumět mluvenému či psanému slovu, koncentrace, problémy se schopností učit se. Ledviny jako orgán vylučování, hrají také zásadní roli při detoxikaci olova preparátem Antimetal Pb. V čase užívání má pacient daleko větší potřebu příjmu tekutin, častěji chodí na malou nebo v oblasti ledvin pociťuje tlaky.

Dalšími detoxikačními projevy mohou být bolesti kostí, hlavy, větší několikadenní únava, kovové pocity v ústní dutině podráždění kůže, bolesti na plicích. Tyto detoxikační projevy obvykle po několika dnech ustávají.

Pro výše uvedené symptomy toxicity olova platí, že se tento kov může na daném symptomu podílet, často však není jedinou příčinou.

Za celou dobu co zkouším u klientů detoxikovat od olova, jsem byl svědkem mnoha zajímavých reakcí. Během měsíce se u klienta např. ztratil červenomodrý lem z dásní, u jednoho dítěte se rapidně zvedla soustředěnost a následně se zlepšily i školní výsledky. U většiny lidí je ovšem potřeba pokračovat s další detoxikací- od jiných toxických kovů, ložisek, metabolitů nebo psychických toxinů.

Joalis Antimetal Pb patří do zlatého fondu přípravků Joalis. Neboť jak jsem již uvedl na začátku tohoto článku-v této civilizaci se detoxikace olova týká bez výjimky každého z nás a každý ji potřebuje.

Zopakujme si, že olovo je přebytečná a velmi toxická látka v organismu. Všichni ho v sobě máme a tím, že ho z organismu odstraníme, výrazně prospějeme svému zdraví.

Zdroje olova: Výfukové zplodiny, olovo je přítomno v půdě v důsledku zvětrávání hornin, radon-který se dostane do plic, se velmi rychle přeměňuje na jiné prvky, z nichž nejvýznamnější je radioizotop olova. Sopečné erupce na řadu let vychrlí do atmosféry různé mikročástice, mezi nimi také olovo