Lidský mozek je velmi složitý orgán. Toto rčení není nic objevného.
Mozkový kmen se skládá z prodloužené míchy, mostu a mozečku (latinsky medulla oblongata pons a cerebellum). Tyto části mozku mají zcela specifické, velmi rozmanité funkce. Prodloužená mícha a most se skládají z celé řady jader, která jsou centrem pro mozkové nervy, anebo ovládají funkce, jež často patří k funkcím vegetativním, a ovlivňují tak celý náš organismus.
Nemohu vyjmenovat všechny funkce této části mozku, avšak s některými poruchami se setkáváme skutečně často. Příkladem je enuresis nocturna a enkopresis. Tyto latinské názvy v překladu znamenají bezděčné noční pomočování anebo odchod stolice ve věku kdy by již člověk měl tyto funkce ovládat. Obvykle se za hranici ovládání těchto funkcí pokládá věk tří, maximálně 4 let. Pak již se jedná o poruchu.Centra v prodloužené míše kontrolují odchod moči a stolice, takže my pociťujeme, že k něčemu takovému může dojít, a mozek vydá další pokyny, aby bylo zabráněno bezděčnému odchodu těchto látek z našeho močového ústrojí, případně ze střeva. Máme. li v noci potřebu jsme probuzeni a stačí včas dojít na toaletu. Nikoliv však ti, kteří tímto bezděčným pomočováním trpí. Nakonec se s tím můžeme setkat i u starších lidí. Jde o nezralost center, která tuto funkci mají v programu.
Jiná Funkce této části mozku spočívá v kontrole srdeční akce. Známé srdeční nepravidelnosti (tachykardie nebo arytmie) jsou samozřejmě způsobeny nervovou soustavou srdce, která- jak je uvedeno v učebnicích anatomie- je autonomní a není závislá na ostatním nervovém systému. Při výzkumu funkcí mozkového kmene bylo zjištěno, že přece jen jistý kontrolní orgán zde je, a to právě v této části mozku. Stejně tak překvapivě mozkový kmen kontroluje i hladinu cukru, a podílí se proto na vzniku diabetu, především diabetu 2 typu. Svou roli sehrává mozkový kmen i v obezitě, polykání, dýchání a dalších funkcích. V mozku se nachází centra sloužící k uchování informací. Tato paměťová centra jsou uložena ve frontálním laloku a mozečku. Mozeček má vliv i na koordinaci pohybu. Především ve stáří se setkáváme s poruchou této funkce. Velmi překvapující je, že mozkový kmen hraje důležitou roli při vzniku tinitu , neboli ušních šelestů a jiných zvuků, jež zdánlivě slyšíme v uchu. Avšak ucho není tím základní orgánem, kde tento projev vzniká. Zejména ve stáří se projevuje další porucha funkce mozkového kmene, a tou je koordinace polykacího reflexu. Dochází ke špatné souhře svalů podílejících se na polykání. Strava pak může vniknout do dýchací trubice, a to může vést k závažným zdravotním problémům, eventuálně ke smrti.
Některé z těchto funkcí jsou popsané v neuroanatomii, jiné jsou velmi překvapující a vyšly najevo až při práci s EAV přístrojem.
zdroj Mudr. Jonáš