Co je miasma ?
Pojem Miasma pochází z řečtiny znamená něco jako poskvrnění, pošpinění, znečištění. Název byl uveden do homeopatického slovníku zakladatelem homeopatie Dr. Samuelem Hahnemannem. Ten při svých pokusech zjistil, že navzdory dobře vedené homeopatické léčbě mají některé nemoci tendenci se vracet a nepomáhá ani zvýšení potence daného léku. Ać při prvních podáních homeopatického léku vede k razantnímu zlepšení stavu, potíže se po čase vrátí, tělo na lék reaguje čím dál méně pozitivně, období mezi podáváním léku se musí zkracovat a a nedochází k uspokojivému vyléčení nemocného. Hahenmann došel po dalších 12 letech zkoumání k závěru, že každá chronická nemoc má příčinu v jakési hluboce uložené predispozici, která, pokud není léčena, zabraňuje lékům správně působit a zabraňuje tak plnému uzdravení. Tuto predispozici nazval miasma a zároveň pracoval s myšlenkou, že existují celkem tři miasmata, která mají na svědomí všechny lidské nemoci.
Miasma daného člověka, je základní reakční způsob, který není specifikován na nějaký konkrétní orgán. Může to být například nedostatečná reakční schopnost. Na fyzické úrovni člověka s tímto miasmem se bude projevovat nedostatečnou reakcí. Všechny funkce budou snížené. Člověk bude mít třeba sklon k hypotenzi-nízkému krevnímu tlaku, může se objevit snížená funkce štítné žlázy, atrofie orgány a jejich nedostatečnou činnost. Na mentální úrovni půjde o člověka se sklonem ke špatné paměti, introvertní, stažený spíše do sebe s nedostatečnými reakcemi. Není specifikováno u kterého orgánu se to projeví, je to projev celkového nastavení člověka. U člověka s jiným typem miasma, tedy určité reakční predispozice, můžeme vidět naopak reaktivitu nadměrnou. Projeví se u něj spíše hypertenzí-vysokým krevním tlakem, zvýšenou funkcí štítné žlázy, zvětšování orgánů, na mentální úrovni zvýšený egocentrismus. Zase není zcela specifikováno kde a jak konkrétně se predispozice projeví u daného člověka.
Aby to nebylo jednoduché, může být navíc v danou dobu u jednoho člověka v převaze jedna, nebo druhá možnost, která predispozice se projeví. Jinými slovy, člověk nasbírá za život více miasmat a některá mohou být v danou dobu takzvaně spící. Neprojevují se. Všechna miasma daného člověka mohou být v rovnováze a žádné se neprojevuje nadměrně. Může ovšem dojít k aktivaci některých příčin miasmat a pak se celá rovnováha organismu změní. Příčin, která aktivují spící miasmata či pouze jedno misama může být mnoho. Může to být stres, trauma, nevhodná strava, drogy, alkohol, léky, pracovní vypětí, potlačování sebe sama a různé jiné příčiny. Jedno či více miasmat pak dostane převahu a projeví se typickými nemocemi, na které nemusí zabírat léky ani správné postupy detoxikační medicíny. Představme si to tedy ak, že málokdo má svá miasmata v rovnováze a vždy jedno převažuje. To je predispozice. Neznamená to ovšem, že životní styl a jiné výše jmenované příčiny nemohou probudit jiná miasmata a tak dostane na nějaký čas převahu jiná predispozice organismu k reakcím.