Okruh, do něhož spadá slinivka- tedy okruh sleziny-je velmi specifický.
Pankreas neboli slinivka břišní, má dvě základní funkce. Je to tzv. funkce zevně sekretorická, důležitá pro správné zažívání. Slinivka břišní produkuje trávící fermenty-lipázu, amylázu, proteázu aj. -které připravují (fermentují) procházející potravu k dalšímu zpracování. Tyto fermenty se spolu se žlučovými kyselinami vylévají do dvanácterníku v místě zvaném papila vateri. Tato oblast bývá problematická, při ucpání papily kamenem nebo při spasmech, může nastat velmi nepříjemná situace s hromaděním žlučových kyselin a pankreatických fermentů.
Druhá funkce slinivky břišní se nazývá vnitřně sekretorická. Alfa a beta buňky produkují hormony nezbytné pro metabolismus cukrů. Alfa i beta buňky nejsou vlastní tkání pankreatu, nýbrž mají zcela jiný charakter. Nenajdeme zde žádné vývody a jejich produkty se vstřebávají přímo do krve. Hovoří se o kukaččí tkáni- na základě známého přirovnání o vejcích, které kukačka nasazuje do hnízd jiných ptáků. Problémy se zevně sekretorickou částí slinivky břišní se ozývají především v zažívacím systému.
Potrava bývá hůře natrávena a celý proces trávení pak může ovlivňovat i vstřebávání a metabolismus. Sama slinivka břišní podléhá několika závažným chorobám. Jde především o velmi bolestivý a nebezpečný zánět slinivky břišní, časté jsou ovšem i autoimunitní poruchy.
Nejzávažnější chorobou slinivky břišní je pak zhoubný nádor. Zejména nádory, se zde objevují relativně často, z čehož vyplývá, že tento orgán bývá u mnoha lidí toxicky zatížen.
Slinivka břišní může pod vlivem epigenetického prostředí podléhat i genovým změnám. Velmi nebezpečné jsou zde především nahromaděné kovy či radioaktivní látky. Problematické důsledky má v této souvislosti zejména užívání různých léků, které mohou buď působit jako vlastní zátěž, nebo jako zátěž epigenetického prostředí. Mám na mysli především antibiotika, analgetika, antidepresiva, aj.
Obávané autoimunitní změny na slinivce, mají zároveň za následek nejen destrukci zmíněné zevně sekretorické funkce, ale především alfa i beta buněk a vznik diabetu I. a II. typu. Autoimunitní složku zde zaznamenáváme prakticky ve 100%případů-mimo problémy související s ozářením radioaktivními látkami nebo agresivní chemickou látkou.
Ještě bych rád připomněl velmi špatný vliv glutenových metabolitů na slinivku břišní- velice často bývají hlavním toxinem, který tento orgán poškozuje.
Slinivka břišní je pochopitelně orgánem velmi emocionálním, i když ne tolik jako žaludek. Přesto můžeme uvažovat o vlivu stresu a patologických emocí na její funkci.
Vztah mezi mozkem a emocionální zátěží a slinivkou je rovněž velmi silný a proto nikdy na tyto souvislosti nezapomínejme.
Text: MUDr. Josef Jonáš